2. Kapitola- Večeře

17. prosince 2012 v 9:50 | Sprotte |  Poviedka - druhá časť
Tak je tady další kapitola. Máme trošku skluz, protože vůbec nestíháme, však víte, prvák... Ale brzy budou prázdniny, takže kapitoly přibydou! :D Takže tady je druhá kapitola, snad se vám bude líbit :D Přeju hezké čtení.

Aresta a Gilan byli skoro u cíle. Klusali bok po boku na svých hřebcích a, i když by to asi stěží přiznal, byli oba nervózní. Uběhlo přesně čtrnáct dní ode dne, kdy připluli z Chavannes zpátky do Araluenu a právě dnes se měla konat slavnostní večeře s Gilanovými rodiči.
Gilanův otec, sir David, byl vážený šermíř, a tak si mohl dovolit velký dům se stájí a služebnictvem.
Zatímco Meteor a Blaze kličkovali uličkami města Caraway, v sídle sira Davida probíhala rušná debata. Lady Marianna, Gilova matka, nepřetržitě přemítala, jaké bude Gilanovo nové děvče a nemohla pochopit, proč se její syn nedal dohromady s Jenny. Mladou kuchařku si opravdu oblíbila a pořád doufala, že z nich jednou bude rodina.
"Doufám, že bude slušně vychovaná a že se bude umět chovat u stolu. Také doufám, že nebude moc namyšlená. Nějaká Aresta… Nechápu, proč si Gilan nechce vzít Jenny!" A tak to šlo celý den, až si sir David přál, aby už měl večeři za sebou.
"Jestli dal Gilan Arestě přednost před Jenny, tak k tomu musel mít nějaký důvod," pronesl moudře sir David. "Zřejmě je pro něj Aresta lepší než Jenny…"
Ani nestihl doříct větu a už se ozvalo zaklepání. Nadšená lady Marianna běžela otevřít.
Dívka, která stála ve dveřích po boku Mariannina syna, nebyla na první pohled taková, jakou si Marianna představovala. Byla menšího vzrůstu, ale měla hezky štíhlou postavu a výrazné křivky. Byla oblečena do těsných kalhot, světlé košile a tmavě zeleného pláště. K pravému stehnu měla přidělaný řemínek a za ním dvě dýky. U boku se jí houpal jeden a půl ruční meč v bohatě zdobené pochvě. Tvář měla Aresta nádhernou a nebýt tmavých vlasů, myslela by si Marianna,že před ní stojí anděl. Uchvátili ji Arestiny plné rty, výrazné lícní kosti a nejvíc ze všeho oči… Veliké, výrazně zelené, krásné oči.
I přes to všechno se lady Marianně Aresta nezalíbila. Na její vkus byla oblečena příliš chlapecky, (No, jaká dívka si vezme na slavnostní večeři kalhoty?) své vnady se před okolím nesnažila skrývat ("Mám samozřejmě na mysli výstřih. A viděl jsi ten bronzový list, co se jí houpal na krku?") a velký dojem neudělali ani zbraně. Lady Marianna zastávala názor, že ženy do války nepatří.
Zato na sira Davida Aresta zapůsobila nejenom krásným zevnějškem a hrdým postojem, ale především vřelým úsměvem a upřímnou radostí v hlase, když říkala: "Ráda vás poznávám."
Lady Mariannu pozdravila Aresta formální úklonou, ale siru Davidovi potřásla rukou.
"Pevný stisk," konstatoval sir David a přidal si na seznam poznatku o Arestě, který si skládal v hlavě, i slovo síla.
Všichni čtyři se usadili u dřevěného stolu v jídelně, Aresta vedle Gilana a sir David vedle lady Marianny, a čekali, až služebná donese jídlo.
"Takže, Aresto," oslovil sir David Arestu po chvilce ticha. "Ty jsi s někým tady v Araluenu příbuzná?"
"Ano," přikývla. "S Haltem."
To sira Davida udivilo. "S Haltem?" zeptal se zmateně.
Aresta znovu přikývla. "Je to můj dědeček. Pravda, máme v rodině velmi složité vztahy, ale Halt je můj nejbližší žijící příbuzný."
"Ty nemáš matku?" podivila se lady Marianna.
"Moje matka zemřela, když jsem byla dítě. Vychovávala mě babička."
"Zajímavé," prohodil sir David, ale to už služebná přinesla lahodně vonící oběd. "A proč jsi vlastně přišla sem do Araluenu?"
"V Chavannes, to je ostrov, ze kterého pocházím, se nemohli smířit s tím, že jsem čarodějka," odpověděla prostě Aresta.
Když Marianna zaslechla slovo čarodějka, zaskočilo jí dušené hovězí a nepěkně se rozkašlala.
"Ano, slyšíte dobře. Jsem čarodějka," nedala znát rozpaky Aresta, ale pod stolem chytila Gilana pevně za ruku.
"A máš nějakou kouzelnou moc?" zajímal se sir David. Slyšel zvěsti o tom, že do Araluenu dorazila skutečná čarodějka, ale ani ve snu by ho nenapadlo, že to bude právě děvče jeho syna.
Aresta odložila příbor a natáhla ruku ke džbánu s vodou. Párkrát rukou zatřepala, jakoby chtěla něco otočit, a v ten moment se hladina vody ve džbánu zvedla a zformovala se do tvaru hada. Had se párkrát zavlnil, a pak se elegantně vrátil do své původní podoby.
Na sira Davida to udělalo velký dojem, ale lady Marianna si pomyslela: Pokud se ve zdraví dožiju konce večeře, bude to zázrak. Aresta se jí nelíbila a nehodlala to tajit.

 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti naše povídka?

Ano
Ne

Komentáře

1 Kiara Kiara | 17. prosince 2012 v 16:57 | Reagovat

no krasa =D jen tak dal

2 Tea Tea | Web | 17. prosince 2012 v 18:26 | Reagovat

Super... jsem zvědavá, jak ta večeře dopadne :)

3 Janka Janka | 18. prosince 2012 v 10:13 | Reagovat

doufám že ta večeře skončí dobře... pro lady Mariannu, o Arestu si strach nedělám. :-D  :-D  :-D
Moc se těším na další kapitolu. :-D

4 knihomolka knihomolka | Web | 19. prosince 2012 v 15:28 | Reagovat

:-D  :-)

5 Martina Martina | Web | 20. prosince 2012 v 7:33 | Reagovat

:-)

6 Jenna Jenna | 20. prosince 2012 v 19:13 | Reagovat

jee další kapitola :-D. Krasna jako vždy =D ta Mariana je ale vybírava =D :D  :D

7 Radusch Radusch | Web | 22. prosince 2012 v 14:26 | Reagovat

dneska jsem zjistila, že jste opět začaly psát pokračování této skvělé povídky, hned jsem zhltla první dvě kapitolky, a už se těším na další zápletky ;-) tuto povídku mám vážně ráda :)

8 Susan Susan | Web | 6. května 2013 v 18:21 | Reagovat

Podle jména Marinna bych si tipla, že to bude milá paní a ne vybíravá dáma, která nebude se synovou přítelkyní nikdy spokojená. No uvidíme, třeba jí ještě Aresta přesvědčí :.-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama