23. Kapitola

7. července 2012 v 11:55 | Sprotte |  Povídka
Prišiel čas na dvadsiatu tretiu kapitolu. Nechce sa mi veriť, že sme ich zverejnili už tak veľa :-) Nejdem to nijako zdržovať, prečítajte si kapitolku od Sprotte a zanechajte nejaký ten komentár... Radi si prečítame čo sa vám páči alebo nepáči, čo si myslíte, že sa stane ďalej atď.
Príjemné čítanie :D
P.S. pesnička na konci kapitoly nie je naše dielo, ale je od nejdnej veľmi známej skupiny, zrejme sami zistíte od ktorej...


Dorazili před velikou budovu s kulatými stěnami a zdobenou vyřezávanými sloupy.
U ohromného vchodu, lemovaného nespočtem malých sošek, stáli dva vojáci. Drželi se vzpřímeně a hleděli před sebe, když si však všimli Aresty, uvolnili se a začali se usmívat.
"Co vás sem přivádí, má paní?" zeptal se jeden voják a políbil Arestě ruku. Ta se ušklíbla. "Jdu tady mým přátelům ukázat Gladiátory. Jsou v aréně?"
Voják přikývl a otevřel bránu. Hraničáři, Erak, Horác a Seletin následovali Arestu dlouhou chodbou až do arény.
Byla to obrovská kruhová místnost, podlaha byla pokrytá pískem a kolem dokola byly stovky sedaček, které tvořily kruh okolo arény. Uprostřed arény se neuvěřitelnou rychlostí pohybovaly dvě mohutné postavy. Oba muži byli vysocí, svalnatí a silní a Gilan se dovtípil, že se jedná o Gladiátory. Všichni zírali na muže.
Byli oblečeni do kožených kraťasů, košile pošité kovovými proužky, kterým se říkalo náprsní destičky, a páskových bot. Měli chrániče holení, zápěstí a malé kulaté štíty v levé ruce. V pravé ruce oba drželi krátké meče. Bystřejší pozorovatel si mohl povšimnout dvou dýk, které měli muži připevněné pásky k vnějším stranám stehen, a náhradního meče za opaskem. Oba prováděli složité výpady, které vždy dokázali vykrýt. Byli mrštní a rychlí a celý zápas brali jako hru. Šklebili se, když se jim povedl výpad a pošťuchovali se navzájem, když jeden z nich něco pokazil. Zřejmě se dobře znali, protože oba dokázali předurčit příští krok svého druha. S lehkostí procestovali celou arénou a jejich souboj připomínal tanec. Zkoušeli pořád riskantnější kroky. Bylo to nádherné jako západ Slunce, když se proháněli rozžhaveným pískem rychlostí větru.
Aresta začala tleskat. Všichni se po chvíli omámení přidali k potlesku. Gladiátoři přestali bojovat a otočili se k Arestě. Oba se usmáli.
"Rád tě vidím, Hvězdo," řekl hlubokým hlasem jeden z Gladiátorů a rozběhl se Arestě. Ta se mu vydala naproti. Skočila mu kolem krku a nohy omotala kolem Gladiátorova boku. Gilan pocítil žárlivé bodnutí u srdce. Bylo mu jasné, že má Aresta tohoto Gladiátora ráda.
"Taky tě ráda vidím, Gelo," usmála se Aresta a seskočila z Gladiátorovy náruče. "Aldesi," otočila se Aresta na druhého Gladiátora. Ten zvedl svalnatou ruku do vzduchu a plácl si s Arestou.
"Tak jací jsme byli?" zeptal se Aldes a otočil se k hloučku dalších Gladiátorů, kteří seděli na tribunách. Gilan si jich všiml až teď. Gladiátoři přikyvovali a pokřikovali něco na způsob: "Senzační.", "Docela dobří!" ,a nebo "Zvládl bych to líp." Pak se všichni zvedli a šli se také pozdravit s Arestou.
Zřejmě je hodně oblíbená, pomyslel si Gilan.
"Chlapci," promluvila Aresta ke Gladiátorům a Will se začal smát. Bylo komické, když ta drobná dívka oslovovala mohutné svalovce jako chlapce. "Ráda bych vám představila mé přátele," ukázala na skupinku hraničářů a bojovníků. "Tohle je Will, je to hraničář. Určitě jsem vám o něm vyprávěla. A tady to je Horác, to je Pan Rytíř. Je jeden z nejlepších bojovníků na světě. A tady Gilan, hraničář, avšak vynikající šermíř, také patří k nejlepším," postupně ukazovala na členy výpravy. "Ovšem, Seletin… Nikomu z vás bych nepřála, aby se postavil do cesty jemu nebo jeho šavli, mohli byste přijít o hlavu. Erak. Erak je jako vy. Upřednostňuje boj, chlast a sázení. A nakonec Halt, nejlepší hraničář a můj děd."
Aresta ukončila představování výpravy a místo toho začala ukazovat na jednotlivé Gladiátory a vyjmenovávala jejich jména. Gilan si dokázal zapamatovat sotva polovinu a vsadil by se, že je stejně nedokáže vyslovit. Aresta se dostala od Secutora k Essedariovi a to byla ta jednoduší jména.
Všichni se šli posadit do hlediště a Gelo nadšeně líčil Erakovi vše o Gladiátorské škole. Hned si padli do oka.
Usadili se v hledišti a členové výpravy zasypali Gladiátory nespočtem otázek. Občas se někteří Gladiátoři zvedli a předvedli výpady, o kterých mluvili. Pak se dostala řeč na hraničářské luky. Will jim názorně ukázal své umění; vystřelil do malého terče na opačné straně arény a trefil se přímo do středu. Gelo přinesl občerstvení a všichni se pochutnávali na čerstvém ovoci a studené vodě.
Aresta se zvedla na nohy a začala se protahovat. "Už mám ztuhlý zadek," ušklíbla se.
"Nepotřebuješ masáž?" zeptal se z legrace a Aresta mu instinktivně vychrstla obsah misky, kterou držela v ruce, do obličeje. Čůrky vody stékaly svalnatému bojovníkovi po opáleném obličeji. Všichni přítomní Gladiátoři se rozesmáli a Aresta podala Gelovi na usmířenou utěrku. Ten se pokoušel nesmát, ale koutky úst mu pořád cukali, a tak se hlasitě rozchechtali spolu s ostatními.
"Teda Hvězdo," ušklíbl se. "Ty mi dáváš."
"Proč jí říkáte Hvězdo?" zeptal se Will na otázku, která mu už hodnou chvíli vrtala hlavou.
"Jednu dobu jsem byla Gladiatrix," pokusila se o vysvětlení Aresta, ale všem tak ještě víc zamotala hlavu. Slova se tedy ujal Gelo. "Byla něco jako Gladiátorka, tomu postavení se říká Gladiatrix. Bojovala v Aréně a nikdo ji nikdy neporazil. Byla opravdová Hvězda a vyhrála každý zápas." Povzbudivě se na Arestu usmál a naznačil jí, aby pokračovala.
"Při jednom zápasu jsem schytala ošklivou ráno. Sice jsem zvítězila, ale čepel mi projela břichem skrz na skrz. Od té doby jsem už nebojovala…"
Will chytil Arestu za ruku a soucitně ji pohladil po paži. Aresta se na něj smutně usmála. Pak ji něco napadlo. Popadla dvě nejbližší osoby, čirou náhodou Gilana a Willa, a táhla je pryč. "Pojďte za mnou!" křikla na ostatní a oni ji následovali.
Gilan se blaženě usmíval. Aresta ho držela za ruku, prsty měli propletené. Vnímal pouze hebkou kůži a teplo sálající z její dlaně.
Aresta dovedla skupinku přes liduprázdnou chodbu do malé místnosti s trofejemi.
"Podívejte," kývla hlavou ke dvěma dýkám vystaveným v rohu místnosti, hned vedle Gladiátorského brnění a nablyštěné přilbice. "S nimi jsem vyhrála první souboj."
Při těch slovech se usmívala a vůbec nevnímala, že pořád drží za ruce dva hraničáře. Gilan se přinutil odtrhnou oči od Aresty a zadíval se na dýky.
Rukojeti byly zdobené vyřezávanými ornamenty a rudými drahokamy. Úzké čepele, již na pohled ostré, odráželi sluneční světlo. Gilan si je chtěl potěžkat, a tak udělal několik kroků dopředu a doufal, že se ho Aresta nepustí. Ta jeho přání splnila, pustila Willovu ruku a sevřela Gilanovo nadloktí. Společně se sehnuli k dýkám.
Gilan hořel blahem, Aresta ale nevnímala, koho drží, byla zabraná do vzpomínek na staré časy. Zírala na dýky, dokud něčí ruka jednu nezvedla. Aresta zmateně vzhlédla. Byla to Gilanova ruka, která dřímala dýku a Aresta se zděsila, když si uvědomila, jak se na Gilana tiskne. Urychleně odskočila a v duchu si vynadala. Musíš se začít ovládat! Gilan není kluk pro tebe, vzpamatuj se!
"Co tahle menší souboj," navrhl jeden Gladiátor, Gilan měl za to, že se jmenuje Alexander. Aresta však zavrtěla hlavou.
"Snad příště. Teď mám lepší nápad. Sejdeme se za chvilku v Aréně." S těmi slovy se otočila na podpatku a opustila místnost.
Gilan si všiml, že Gladiátor, který předtím navrhl souboj, se nyní za Arestou toužebně dív.
"Přestaň slintat," šťouchl ho Gelo. "Na tu nemáš." Všichni se rozchechtali a Gilan si smutně pomyslel: Na tu nemám ani já
O několik minut později už seděli v hledišti a pozorovali Arestu, která se k nim blížila. V jedné ruce nesla loutnu a ve druhé bubínek. Zaslechla kousek z jejich rozhovoru.Gelo právě říkal: "Pryč jsou staré dobré časy, kdy měli Gladiátoři vysoké postavení…" dál se však nedostal, protože mu Aresta skočila do řeči. "Ty nedáš pokoj, viď? Ano, jsou pryč časy, kdy byli Gladiátoři vážení, ale teď umíráte jen pro pobavení císaře."
"A ty už s tím nic nenaděláš," dokončil to za ni Alex.
"Leda tak vzpoura," přemýšlela nahlas Aresta a všichni se na ní podívali.
"Ty bys byla schopna vzepřít se císaři?" zeptal se Gelo a pak se plácl dlaní do čela. "Samozřejmě, že byla. Pokud je něco riskantní a životu nebezpečné, to je teprve něco pro tebe."
"Už mě máš přečtenou," přikývla Aresta. "Ale teď vážně. Kdyby se něco podobného chystalo, přidáte se na mou stranu?" Všichni Gladiátoři sborově přitakali.
"Dobře," usmála se Aresta. "Trošku si zazpíváme." Podala Gelovi buben a sama začala hrát na loutnu. "Eraku, včera jsem složila jednu písničku, a chtěla bych znát tvůj názor."
Pak začala zpívat. Měla nádherný hlas a písnička měla celkově chytlavou melodii.


Konopný lana tak ty už něco vydrží
zkaženej dech a čtyry deci pod kůží
nebe rudý břízy brzo pokvetou
a chlapy z nudy baví se ruskou ruletou
Když svoje lodě proti proudu táhnou
navzdory všem kamenům
proč jenom touhy po čase vadnou

Otroci řeky prach a špína tvrdá zem
jediná výhra je tanec smrti s medvědem
a tak si žijou ze dne na den tisíc let
Skandijci pijou jak bylo by to naposled
Když svoje lodě proti proudu táhnou
navzdory všem kamenům
proč jenom touhy po čase vadnou
Otoč se a podívej…

Nebe je temný a mnohem níž
jen vlků dávnej chorál z hor
a já tu marně hledám skrýš
když cesta rovná se nám ztrácí
lidi jsou andělé a nebo draci
a každej dobrej skutek sílu vrací
no tak jen otoč se a podívej
na lodě za tebou...


Když dozpívala, Erakovi dojetím zvlhly oči. Usmál se a objal tu drobnou dívenku, která si tak rychle získala jeho srdce. Věděl, že v ní má věrného přítele.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti naše povídka?

Ano
Ne

Komentáře

1 joha joha | 7. července 2012 v 14:55 | Reagovat

krásný :D jako vždy :D

2 fukalova10 fukalova10 | 7. července 2012 v 21:25 | Reagovat

moc hezké písnička je  krásná taky jsem z ní úplně slintala :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

3 Radusch Radusch | Web | 8. července 2012 v 14:28 | Reagovat

super kapitola, ti gladiátoři se mi zamlouvají ;) a ten song je skvělý :-)

4 Michalka Michalka | Web | 8. července 2012 v 22:30 | Reagovat

Skvělá:DD">::DDD

5 ERISTEA ERISTEA | Web | 10. července 2012 v 0:47 | Reagovat

krásný a ta písnička se k tomu úžasně hodí :-)

6 argo argo | 12. července 2012 v 15:29 | Reagovat

super ta písnička se tam opravdu krásně hodí....:-)

7 Anwen Anwen | Web | 17. července 2012 v 19:39 | Reagovat

Tak jsem se se čtením dostala až sem: Je to fakt nádherná povídka, myslím, že J. Flanagan by vám, holky, vřele poblahopřál k tak krásné FF :-) Skvelá práce, opravdu :-)

8 Kiara Kiara | 18. července 2012 v 19:07 | Reagovat

chtela jsem se zeptat odkud nebo z jakeho filmu jsou ty animace o te Arestě? :-) dík za odpověd ;-)

9 Sprotte Sprotte | Web | 19. července 2012 v 11:25 | Reagovat

[8]: Jsou z filmu Van Helsing :)

10 Kiara Kiara | 19. července 2012 v 17:47 | Reagovat

wow tak ten si určite stahnu =D dík za tip ;)

11 Susan Susan | Web | 6. května 2013 v 12:36 | Reagovat

Někdy mi přijde, že kdyby Gilan stál vedle Aresty a hrnulo se na něj stádo nosorožců a k tomu tlupa chlapů s vidlema, jemu by to bylo jedno, protože by byl zahleděn do Aresty a na tváři výraz Harryho Pottera ze šestého dílu, kdy vypil lektvar Felix felicis :-D :-D dokonalé zhulený :-D :-D ale chápu, že když je člověk zamilovaný nemyslí snad už na nic jiného než na svou/svého milého a i hraničářský výcvik padá :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama