17. Kapitola

30. května 2012 v 14:55 | Sprotte |  Povídka
Ahojte! Tak tu máme mojí 17. kapitolu. Prozradím, že cesta na Chavannes už končí a část příběhu se odehraje přímo na ostrově. Tak doufám, že se vám kapitola bude líbit :-) Ráda bych poznamenala, a to si čitatelé povídky prosím přečtěte: Aresta se do přímého boje se svým otcem nikdy nedostala! Nesnášejí se, ale ona to nemůže jasne dát najevo. Tak si hlavně nemyslete, že spolu nějak válčí a bojují. To zatím ještě ne. To jen tak pro info, abyste si nemysleli, že přijedou na ostrov a hned zaútočí... :-)
Takže přeji příjemné čtení...

Vlčí loď se pohupovala na vlnách jen míli od ostrova. Celá posádka lodi stála na přídi a pozorovala stále zvětšující ostrov. Byl mnohem větší, než očekávali.
Aresta se vynořila ze své kajuty a šla se podívat, proč jsou všichni na přídi. Prodrala se zástupem Skandijců a musela se usmát, když uviděla svůj milovaný ostrov. Členové výpravy velmi živě diskutovali o ostrově, na který se tak těšili.
Když Halt spatřil Arestu, začal si ji prohlížet. Opravdu vypadala jako Angela. Ale ne, to nebylo možné…
"Eraku," otočila se Aresta k oberjarlovi. "Natoč loď k jižní pláži, je tam přístav."
Oberjarl poslechl a otočil loď částečně k jihu.
Po chvíli loď zakotvila v přístavu. Aresta se nadechla Chavanneského vzduchu. "Vůně domova," usmála se. Pak promluvila ke všem na lodi: "Zůstaňte tady, já to dojdu obhlédnout a domluvím se na zaplacení. Za chvilku jsem zpátky a zajdeme si na teplý oběd." S těmi slovy se otočila na patě, přemetem vyskočila na bok lodi a pak seskočila dolů na molo.
Gilan ji sledoval, jak se sebevědomým držením těla kráčela po mole. Desítky očí se po ní ohlíželi. Přistoupila k muži, jenž vybíral peníze za kotvení. Podala mu částku, která byla o dost menší, než by měla zaplatit. Muž se zamračil, ale když se na něj Aresta usmála, spokojeně přikývl a přijal zlaťáky. Chvíli se ho ještě na něco vyptávala, pak ho přátelsky poplácala po zádech a vydala se zpátky k lodi.
"Tak pojďte dolů. Půjdeme na oběd," vyzvala všechny Aresta. Erak vybral tři muže, aby hlídali loď a další dva, kteří mají třem hlídačům donést z hostince jídlo.
"Koně pustíme teď nebo až se vrátíme?" zeptal se Seletin na podstatnou otázku.
"Až se vrátíme," odvětila Aresta. "Vezmeme si své věci a pojedeme po souši. Erakově posádce nakreslím mapu, aby se dostali na druhou stranu ostrova po moři."
"Líbí se mi tady," usmál se Will na svou kamarádku. Ta jen přikývla.
"Koukám, že tu lidi nemají rádi cizince," podotkl Halt a díval se na Chavannesany, kteří si cizince pohoršeně prohlíželi.
"Ne všichni tu jsou přátelští," vysvětlila Aresta. "Dodržujte jedno pravidlo: Čiň jiným lidem, tak jak činí oni tobě. Prostě se k nim chovejte tak, jako oni k vám. Pokud budou nepřátelští, buďte i vy nepřátelští. Nikdy nevíte, kdo zde pracuje pro otce. Je totiž velmi mocný a své zvědy má všude. Chovejte se uctivě k hostinskému Tedovi. Je to skvělý chlapík."
Početná skupinka, která vystoupila z Vlčí lodi, se vydala k hostinci. Cestou míjeli spoustu chavannesanů a všichni se na cizince mračili. Aresta kráčela v čela skupiny a vrhala opovržlivé pohledy na ty nejtroufalejší. "Děvčata, dávejte si pozor na skupinky mladších mužů. Tohle je veliké město a lidé jsou tu příšerní. Ale za to ti na vesnicích se vám budou líbit, jsou hrozně obětaví a soucitní. Jo a lidé se tu rádi objímají." vyprávěla Aresta.
Hostinec byla velká třípatrová budova. Měla velký vchod, nad kterým stálo: U mořského koníka. Vstoupili dovnitř a do nosu je uhodila vůně pečeného masa. Horác se poplácal po břiše, už měl hlad. Skandijci se začali nadšeně dohadovat, co si dají k jídlu. Hostinec byl poloprázdný.
"Ahoj Tede," zamávala Aresta na vysokého hospodského s velikým pupkem. "Srazíme si stoly, ano?" Mluvila obecným jazykem, aby všichni rozuměli a Ted se přizpůsobil.
Ted vyběhl od pultu a nadšeně Arestu objal. "Koho nám to sem vítr zavlál," usmíval se na Arestu. "Seš den ode dne krásnější! Ale to mě ani nepřekvapuje. Dáš si pivo viď?"
Aresta přikývla. "Dám si pivo. A vlastně ho nalij všem," ukázala ke svým přátelům. "Co máš dnes dobrého? Už nám vyhládlo," usmívala se Aresta šťastně.
"Zavolám ti Jareda, však on už ti poví, co dneska ukuchtil," ušklíbl se Ted, zavolal na kuchaře a pak šel čepovat pivo.
Jared byl svalnatý mladík se světlou čupřinou a okouzlujícím úsměvem. Jakmile spatřil Arestu, potvrdil její slova o objímání. Sevřel Arestu v něžném objetí a políbil jí na obě tváře. "Srazíme stoly?" zeptala se Aresta a naznačila Skandijcům, aby srazili všechny stoly dohromady a udělali z nich jeden velký.
Pak se všichni usadili a Jared začal obecnou řečí líčit, co připravuje k jídlu. Skandijci byli nadšení pivem, které donesl Ted, a popoháněli Jareda, aby šel dovařit oběd.
"Všichni tu nejsou tak špatní," ušklíbl se Horác. Jared a Ted mu padli do oka. Když Ted donesl polední pivo, představila mu Aresta všechny své přátele.
"Někteří jsou super," prohlásil rozhodně Aresta a usmála se na Teda. V ten okamžik donesl Jared oběd. Všichni si pochutnali na pečeném praseti s bramborami. S námahou, protože byli přejedení, rozmístili stoly na svá místa a rozloučili se s hostinským i kuchařem.
To poledne se opravdu pobavili. Aresta jim vyprávěla o Chavannes. Hraničáři měli hodně otázek a Aresta se uvolnila na tolik, že jim na všechny odpovídala. Aresta na tržnici nakoupila zásoby na cestu a vydali se k lodi.
"Ti tví přátelé, Ted a Jared, opravdu jsou moc příjemní. Je tu víc takových?" zeptala se rozesmátá Kasandra.
Aresta přikývla. "Ano, budou se ti líbit."
Na lodi vypustili koně z boxů, sbalili si své věci a Aresta vysvětlila posádce směr cesty. Pak vyskočili do sedel a zamávali odplouvajícím Skandijcům.
Aresta, která seděla na Meteorovi, se šťastně usmála. Pobídla Meteora a rozjela se. Vítr jí cuchal vlasy a Meteorovi hřívu. Byla zase doma…
Byl to úžasný pocit a byla šťastná až do chvíle, než si vzpomněla na sého otce a Morgaratha…
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Poznáš knihy zo série Hraničiarov učeň?

Áno
Nie

Komentáře

1 Lucinka:-* Lucinka:-* | Web | 30. května 2012 v 15:18 | Reagovat

Děkuji za názor =) a určitě dám vědět až bude další =)

2 Lily Dark Lily Dark | Web | 30. května 2012 v 19:10 | Reagovat

:-)  :-)  :-) supeeer, napínáte mě :-D  :-D  :-D

3 argo argo | 30. května 2012 v 19:44 | Reagovat

super kapitola....doufám, že další bude co nejrychleji..... ;-)

4 fukalova10 fukalova10 | 30. května 2012 v 20:57 | Reagovat

jůůůůů to je moc hezká  a zajímavá kapitola.prej:je tu víc takových? :-D  :-D tak šup další :-D  :-D  :-D  :-D

5 Jajka Jajka | 31. května 2012 v 15:25 | Reagovat

ahoj, suprová kapitolka a chci další :D prosím, prosím :-D

6 Radusch - ♥Your Aff♥ Radusch - ♥Your Aff♥ | Web | 31. května 2012 v 15:37 | Reagovat

opět výborná kapitola ;-) honem další :D

7 Lucinka:-* Lucinka:-* | Web | 1. června 2012 v 15:04 | Reagovat

Moc krásné .. Píšu jen, aby si věděla, že jsem napsala nový díl .. =)

8 Hay Lin Hay Lin | Web | 1. června 2012 v 23:29 | Reagovat

Trošku mi to nedošlo.. Aresta a Halt sú v akom vzťahu ?? mimochodom.. úžasná kapitolka :-) už sa teším na ďalšiu :D

9 Bella Bella | Web | 24. června 2012 v 13:22 | Reagovat

Zajímalo by mě, kdo je Angela:-). Je to strašně napínavé, tak doufám, že se to co nevidět vyjasní:-D. A ten ostrov je zatím úžasný:-)

10 Susan Susan | Web | 6. května 2013 v 11:06 | Reagovat

Arestin domov vypadá trochu napnutý - teda lidi v něm, ale co se dá očekávat od ostrova zahaleného magií - mimochodem geniální nápad :-) - na který moc cizinců nedorazí a ovládá ho duch Morgarata a Arestin otec, že. Ale Ted a Jared byli fajnoví. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama